Tentokráte jsme si vybrali slunečné počasí na tuto dlouho plánovanou výpravu. Dopravili jsme se vlakem do Litovle a odtud jsme se přesunuli pěšky po cyklostezce až k obci Mladeč. Po cestě jsme ochutnali letošní první třešně a za obcí Mladeč jsme po průchodu krásnou loukou plnou kopretin v lese objevili duhovou skrýš Duhu Mladeč. Před námi již tuto skrýš našli Kluci od Rysí řeky. Neboť se v blízkém okolí nacházely ještě další poklady a nám zůstalo trochu času navíc - vydali jsme se je hledat. Úspěšně jsme jednu našli v jeskyni Podkova a druhou na Čertově mostě. Po průzkumu jeskyně, kdy jsme byly řádně vybaveni baterkami jsme zbaštili všechny svačinky a vydali se na 6 km dlouhou cestu zpět do města Litovel. Tentokráte cesta vedla chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví. V Litovli jsme ještě přepadli cukrárnu na náměstí a pak hurá na vlak z Litovle přes Moravičany do Olomouce. Akce proběhla v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056 Činy mluví aneb Cesta k odpovědnosti.

Nemohli jsme se zúčastnit z organizačních důvodů celé akce, tak jsme se zúčastnili jen sobotního programu, v rámci kterého jsem prezentovali Projekt Jít k duhu: KA 06 (OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056 Činy mluví aneb Cesta k odpovědnosti). Pro zúčastněné dužiny jsme ukryli skrýš - mysterku poblíž stezky "Lovců mamutů" v přerovském předměstí, a pojmenovali jsme ji jak jinak než Duha Lovci mamutů. Pevně doufáme, že se ostatní dužiny, které se v průběhu roku za skrýší vypraví, něco pěkného dozví o tomto zajímavém místě. Překvapil nás zájem o skrýš a kromě sportování všeho druhu, návštěvy ornitologického muzea, Duhového závodu mnoho dužin lovilo i duhovou skrýš.  Večer proběhlo vyhlášení výsledků závodu a ocenění nejlepších.

Konečně výprava v opravdu jarním až letním počasí se vyvedla. Letošní zima se holt své vlády nemínila vzdát. Duhová skrýš je opravdu těžko dostupná s použitím veřejné dopravy. Ráno jsme tedy vyrazili autobusem do Ludéřova a odtud jsme pokračovali cestou necestou až ke skrýši, která je umístěna nedaleko Kosíře. Zbytky zimy a počínajícího jara byli v lese silně patrné - zbytky sněhu, rozmoklé louky a pole. Nicméně i první jarní kytičky jsme měli možnost pozorovat - tradičně sněženky, fialky a podběl, ale v těchto místech se lesy modrají jaterníky, které není možno vidět v místech, kam pravidelně chodíme. Byl to nádherný pohled na modré koberce s jaterníky. Duhovou skrýš jsme objevili docela rychle, ale úkol v němž jsme měli pozorovat půdní živočichy zase až tak snadný nebyl. Vše co bylo v zemi ještě spalo, neb před pár dny ještě mrzlo a země byla pokryta sněhem. Zaznamenali jsme několik ne zcela půdních živočichů v okolí úkrytu: mraveniště s lesními mravenci, kteří usilovně pracovali na tom, aby si svůj domov po zimě opravili, několik pavoučků slíďáků, slunéčka sedmitečná si nás snad i vybírala schválně, kněžici hnědou jsme objevili na odloženém batohu a sametky rudé pobíhali na spadaném listí. Kousek dál jsme narazili na žížaly a ruměnice. Neb nás tížil čas abychom stihnuli vlak z Drahanovic museli jsme brzo vyrazit zpět. Cestu zpět jsme z časových důvodů vybrali po silnici. V Drahanovicích jsme zastavili u Černé věže, kde bylo velké množství ruměnic - tady jsme nabrali zbytek sil na poslední kilometr cesty a hurá směr nádraží. Tady po krátkém odpočinku a vyprázdnění batohů od svačinek a dalších dobrot jsme vyzkoušli nová pravidla na hru s kuličkama. Kuličky k jaru patří a každým rokem se k nim vracíme. Vlakem jsme dorazli zpět do sluncem rozpáleného města. Výprava se vydařil a účast byla hojná. Akce proběhla v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.2.00/27.0056 Činy mluví aneb Cesta k odpovědnosti.